Projekty‎ > ‎Zrealizované projekty‎ > ‎

Hledám práci, moc toho neumím

Projekt 1.1.105 Zn. Hledám práci, moc toho neumím

           Kurzy:

  •                    Sanitářka - opatrovník
  •                   Stavební dělník
  •                     Chovatel koní

             Seminář:

      • Osobní motivace, individuální plány

V současné době význam sociálních projektů obzvlášť roste, neboť společnost si uvědomuje jejich potřebnost, důležitost. Sociální projekty jsou také spojeny s působením na veřejné mínění a povědomí o sociální problematice a sociální politice. Změna vnímání problematiky sociální potřebnosti na lokální úrovni je sám o sobě projev udržitelného rozvoje společnosti. A o to v tomto projektu jde.

Práce v sociální oblasti, kterou naše organizace odvádí, je založena a vychází z potřeb místního prostředí, místních problémů. Obě cílové skupiny a koneční příjemci jsou nám známí nejen jako sociální skupina, ale především jako individuální lidé. Naše aktivity posledních let se opírají o důvěrnou a důkladnou znalost problematiky, které se týká tento projekt.

Olomoucký kraj zvlášť trpí vysokou mírou nezaměstnanosti, což vede k stagnaci společnosti. Jedná se o dlouhodobý sociální jev, který také přispěl k přesvědčení, že je potřeba aktivně přispívat k odstraňování  příčin prožívané stagnace mnohých komunit okresu Jeseník a v některých specifických  případech mikroregionu Javorník. V rozsahu realizovaných projektů a programů bylo prokázáno, že pouze trvalá a dlouhodobá podpora těchto stagnujících komunit a společenství může zastavit stále se prohlubující sociální krizi.

 Před pěti lety jsme začali realizovat první projekt s chovanci výchovného ústavu pro mládež s drogovou problematikou. Následovaly další projekty podobného charakteru.

Středem snažení a cílem projektu byl aktivní přístup k prožití všedního dne.

Na základě dosažených výsledků jsme teoreticky i prakticky zdokumentovali, že patologické problémy osobnosti jedinců a posléze i jejich sociálních skupin se mění s možností pozitivní náplně jejich života. Negativní prožitky, které provázely drtivou většinu našich tehdejších klientů byly postupně nahrazeny pozitivními prožitky. Tato změna se projevila kladně.

Pracovní rehabilitace byla doprovodnou aktivitou psychosociální terapie a rehabilitace. Prakticky bylo klientům umožněno získávat pravidelně dobrý pocit seberealizace. Pocit dobře prožitého dne, pohled na kus dobře vykonané práce, motivující pocit z nově získaných dovedností a vědomostí – to je nově objevená možnost seberealizace v konfrontaci s normálním životem. Proto se stala pracovní terapie jedním z ústředních témat naší metodologie psychosociální a sociální rehabilitace.

Začali jsme se soustředit na aktivní práci s cílovými skupinami. Mnozí neměli buď žádný nebo jen krátký pracovní poměr (Jesenicko trpí vysokou mírou nezaměstnanosti – pohraničí). Mimo občasných prací „načerno“, často ani nezaplacených, neměla a nemá většina těchto klientů ani žádné vědomosti o nejzákladnějších právech a povinnostech. Jejich znalost a orientace jsou soustředěny jen na nutné problémy, které musí „nějak“ řešit a to většinou až za vyhrocených podmínek. Proto se stalo naším cílem do této situace zasáhnout.

Nejprve jsme nabídli všestrannou sociální osobní a individuální práci s jejich dětmi a následně s dospělými. Dosavadní zkušenosti byly velmi kladně hodnoceny samotnými příjemci i z hlediska projektu. Na základě těchto zkušeností a poznatků jsme stanovili základní ideu a cíle pro projekt  Zn. Hledám práci, moc toho neumím.

Základem projektu je získání a udržení pracovních míst s následnou zásadní změnou v dosavadních životech jedinců cílových skupin.

Změna je založena na možnosti smysluplné, stabilní a motivující každodenní práci a obdržení poctivě zasloužené mzdy. Zde nastává převrat v hodnotách, prioritách, perspektivě, zde začíná možnost výchovného působení, plánování aktivit, postupné prosperitě jednotlivců i rodin, komunit a společenství.

 Vše se v projektu tedy točí kolem možnosti pracovat. Kromě faktu, že není na trhu práce v našem regionu téměř žádná nabídka zaměstnání, se potýkáme s tím, že cílová skupina nemá moc co trhu nabídnout a proto se muselo a stále musí něco změnit. Z toho vyplývá, že první hlavní aktivitou se stala udržitelnost pracovních míst. Druhou aktivitou je výcvik a vzdělání, pracovní trénink a následně rekvalifikace k výkonu jednotlivých nově vzniklých pracovních míst. Třetí aktivitou je dlouhodobá podpora zaměstnatelnosti obou cílových skupin, především sociální a doprovodná asistence, která zabezpečí překonávání potíží a překážek v prvních obdobích nově uspořádaného života jednotlivých příjemců projektu.

 Od počátku naší činnosti jsme si uvědomovali a stále uvědomujeme, že příjemci projektu jsou sociálně vyloučení a psychicky nemocní, a proto jsme se snažili ke každému přistupovat velmi opatrně, citlivě a individuálně. Sociální projekty tohoto charakteru jsou komplikovanější právě proto, že musí řešit problematiku lidského elementu na straně jedné a technickou část projektu na straně druhé. Správná řešení obou vedou ke splnění ideí, očekávání a cílů.

Tento projekt, jeho cíle, jsou proto přirozeným a logickým pokračováním řady našich aktivit v oblasti sociální práce a péče o postižené občany.

 

Hlavní cíle projektu v bodech:

Vytváření podmínek pro vznik udržitelných pracovních míst pro dvě hlavní cílové skupiny.

Vytváření podmínek pro vzdělání, výcvik – trénink pro nově vzniklá místa.

Zaměstnaností členů cílových skupin přispívat k jejich sociální integraci a to i aktivní asistencí v oblastech individuálních potřeb.

Vytvoření a vyhodnocení modelu komplexního řešení problémovosti cílové skupiny.

Aplikování tohoto modelu (pozitivní výsledky) v dalších regionech ČR.

Pokračování ve spolupráci s partnery projektu.

Vytváření platformy široké spolupráce s institucemi a organizacemi řešícími stejnou nebo obdobnou problematiku.

 

 Pracovní  místa – realizace aktivit

 » Javornický rekreační komplex

– jedná se o obnovení stávajícího zařízení, jeho modernizaci, oživení, dovybavení a provozování. Pracovní místa využívají výhradně pracovníci cílových skupin.

 » Camping

- využití přilehlých pozemků areálu koupaliště – zřízení tábořiště pro cykloturistiku.

 » Jízdárna – aktivity s koňmi

- vybudování jednoduchého areálu pro volné ustájení našich koní. Jedná se o využití koní s prvky hypoterapie, výcvik jízdě na  koni a hypoturistika, možnost vozatajského sportu včetně dopravy návštěvníků a vyjížděk po okolí.

 

Typy pracovních míst

 » Oblast stavební činnosti

- pro zaškolené pomocné pracovní síly (betonářství, konstrukce různých typů oplocení, úprava terénů, stavba hřišť, práce se stavebním kamenem, dláždění, natěračské práce apod.)

- pro rekvalifikující se na obory zedník, obkladač, omítkář, stavební tesař apod.

 » Služby

- pracovní místa, která budou udržovat v chodu vybudovaný komplex koupaliště a campingu

- pracovní místa pro chod jízdárny

- několik míst organizačního charakteru

 

Cílová skupina- daná projektem

 Cílová skupina projektu se dělí na 2 skupiny:

» lidé, kteří prožívají duševní onemocnění

» dlouhodobě sociálně závislí

 

Obě skupiny patří dlouhodobě mezi sociálně znevýhodněné, sociálně závislé a velmi často sociálně vyloučené nebo vyloučeností bezprostředně ohrožené.

 Důvodů, proč jsme si vybrali zrovna tuto cílovou skupinu, je celá řada. Skupina tvoří jednu ze skupin obyvatelstva, kterých se dotkla změna politického uspořádání, kteří jsou vnímáni jako sociální zátěž státu a kteří se sami bez pomoci a podpory ze své situace nedostanou. Přitom se jedná o problematiku řešitelnou, jedná se o pomoc jednotlivcům i celým skupinám a tím i o změnu v celé společnosti. Projekt řeší dlouhodobou podporu cílových skupin s cílem zajistit jejich integraci, resocializaci a rozvoj jejich osobnosti.

 Zaměstnatelnost obou cílových skupin představuje klíčový bod a bude představovat závažný problém. Díky dosavadním zkušenostem je jediné možné řešení – soustředěná péče a podpora cílovým skupinám. Potřebnost vykonávat práci, být za ni odměňován a mít možnost rozhodovat (také se učit), jak naložit s vlastním výdělkem, jsou základní potřeby resocializace.

 

Popis jednotlivých skupin

První cílovou skupinu tvoří lidé, kteří prožívají duševní onemocnění. Typickou diagnózou jsou různé formy schizofrenie, deprese, psychózy a neurózy. Většina těchto lidí má za sebou několikaleté léčení a opakované, často několikaleté pobyty v psychiatrických nemocnicích. Ne všichni mají invalidní důchod. Jsou středního věku a onemocnění postupně zvládají. V našich zařízeních jsou dobrovolně a podrobují se dlouhodobé terapii a rehabilitaci.

Lidé s poruchou osobnosti žijí mezi námi, pracují vedle nás. Zkrátka duševní nemoc nevylučuje zdánlivě normální život mezi ostatními. Jen...něco není v pořádku...Cítí to okolí dotyčného, cítí to i on sám. Určitá povahová vlastnost je zcela mimo normu a tak obtěžuje svého nositele či jeho okolí. Jedná se o povahovou vlastnost, která se objevuje u všech, pouze u lidí s poruchou osobnosti však v extrémní míře – jedinci se nedokáží začlenit do společnosti a respektovat její pravidla („Nikdo jim nerozumí...Všichni jim ubližují...“). Lidé s poruchou osobnosti mají většinou problémy s kolektivem, okolí je hodnotí jako podivínské. Duševní nemoci se velmi liší ve svých projevech daných typem této poruchy. Velmi často se setkáváme se smíšenými poruchami, kdy vyčuhuje – převažuje více negativních rysů typických pro různé poruchy. Na projevení se poruchy osobnosti se podílejí genetické faktory i vlivy okolního – sociálního prostředí, zejména toho rodinného.

Dosavadní praxe však dokázala, že i s těmito osobami se dá postupně dobře spolupracovat (pokud se podaří navázat užší kontakt) a poznali jsme, že po získání důvěry jsou lidé přizpůsobiví, sdílní  a snaží se pomáhat, vyjít vstříc...

 

Druhá cílová skupina:

 DLOUHODOBĚ SOCIÁLNĚ ZÁVISLÍ

 Patří sem často celé rodiny a komunity. Mezi sociálně vyloučené se dostali buď vlastní vinou nebo nepřízní osudu. Někteří stále žijí v neobyvatelných prostorách, bez pitné vody, sociálního vybavení, základních potřeb. Přežívají ze dne na den (většinu dne pod vlivem alkoholických nápojů apod.). Mnoho osob má pesimistický pohled na život (vzdali to), mnoho z nich nemá chuť nebo nikdy neměla chuť pracovat, což vede k životu bez základních návyků, které k plnohodnotnému životu patří. V těchto podmínkách vyrůstá i řada dětí, které  tímto velmi trpí a nesou si následky po celý život.

 ROMOVÉ 

Mezi tradičním způsobem života Romů a Čechů existují rozdíly, které vyplývají z rozdílného pojetí života a mohou způsobovat vzájemné nepochopení. Způsob života Romů je jiný také proto, že Romové uznávají jiné hodnoty než Češi, neboť je pro ně důležitější zaměření na rodinu než na svoji práci.

 

Po listopadu 1989 se mnohé v životě Romů změnilo, stejně jako v majoritní společnosti. Romové se stali svébytnou národnostní menšinou se všemi právy. Část Romů začala hledat svoji identitu a rozvíjet svou kulturu. Získaná svoboda měla a stále má i svoji druhou stránku – katastrofálně vysokou nezaměstnanost Romů. Důsledkem jejich nízké kvalifikovanosti a předsudků ze strany zaměstnavatelů, ztráty dosavadních sociálních jistot je chudoba některých romských rodin. Naopak romská kultura, temperament a barvitá obrazotvornost začala mnoho z nás oslovovat. A právě proto projekt vychází z myšlenky, že zaměstnanost, činnost Romů spolu s romskou kulturou, která je dokladem velké vnitřní síly a energie Romů, může být spojovacím můstkem mezi Romy a ne-Romy.

 


Projekt  je spolufinancován Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky

Comments