Výlet do Španělska 2018

Od 30. srpna do 13. září se vydala za poznáním a odpočinkem parta klientů ze z.s. Ester z Javorníka v rámci programu Sociálně terapeutických dílen do Katalánska. Skupinu, kterou tvořil Tomáš, Vláďa, Taso, Petr, Marek, Kuba a Laco, vedl Daniel. Doprovázely ji a o hladký chod se staraly: Eliška, Lenka a Lenka a Broňa. A samozřejmě nechyběli Abe s Evou, který pobyt a cestu naplánovali, připravili a zrealizovali. 

Cílem pobytu bylo nejenom poznávání nových míst, sport a relaxace, ale také výcvik v sebeobslužnosti. To znamená, že pod hlavním velením Elišky za pomoci nás všech klienti připravovali jídlo a starali se o úroveň společného stolování,  prali, uklízeli a byli vždy k ruce těm, kteří připravovali nějakou část programu dne. Myslím si, že při atmosféře, která tady vládla, nebyl nikdo, kdo by svou práci bral jako nemilou povinnost.

Cesta do Katalánska byla opravdu náročná. Zvláště pro řidiče – Abeho, Dana, Elišku a Lenku. Zvládli bezpečně projet přes několik Evroských zemí (Polsko, Česko, Německo, Švýcarsko a Francii), celkem cca 4000 km. 

Naší destinací byl camping Neptuno poblíž Katalánského městečka Pals na pobřeží Costa Brava omývaného Středozemním mořem. 

Už po cestě jsme sledovali měnící se krajinu. Zvláště pohoří Alp, které dost dlouhou dobu naši cestu lemovalo. Když jsme pak dojeli po dni a půl do cíle, poznali jsme hned při prvním nádechu, že to tady bude jiné než u nás doma. Zaparkovali jsme blízko pláže a šli hned omrknout noční moře. Vlny omývaly pobřeží, odrážely záblesky měsíce a vyvolávaly v nás předtuchu nádherných dní plných pohody, které tímto okamžikem začínaly. 

Zatím jsem ale byli v noci na mořském břehu ještě bez klíčů od chaty a tak vznikl nápad přečkat tu noc na písečné pláži. Když jsme se skvěle uvelebili a připravili na přespání, začalo pršet a tak jsme se museli vrátit zpět na parkoviště a přežít ještě jednu cestu v autě. 

Mimochodem: v noci nás přijela zkontrolovat policejní hlídka a ptala se, kde budeme ubytovaní. Situaci zachránila Lenka, která v polospánku vyhrkla: Camping Neptuno – a bylo vyřízeno.

Druhý den ráno vedly naše první kroky zase na pláž a pak jsme se už mohli jít ubytovat. Našim domovem se na těch několik dní staly dvě chatičky, kde jsme byli ubytovaní po dvojicích v pokojích. Taso hlídal i v noci kuchyň a Eva s Abem zůstali v karavanu. 

Každý den začínal stejně: Ráno, většinou chvíli před osmou, byl budíček (nebo spíše „flétníček“, pak procházka do koupelny spojená s hygienou, příprava snídaně a společné jídlo. U kávy jsme si pak upravili připravený program podle počasí a nálady, pak umyli a uklidili nádobí a vyrazili: Někdy na pláž k moři, jindy poznávat nádherná historická městečka v okolí. A těch bylo opravdu nespočet. 

ć
Lenka Hegerova,
4. 10. 2018 2:36